Náš třetí příspěvek bychom rozdělili do dvou sekcí. První bude obsahovat aktuální události z Korejského poloostrova, ve druhé se podíváme na to, jak se po uzavření příměří v roce 1953 dál vyvíjely vztahy mezi oběma zeměmi.
Za nejdůležitější
zprávu lze určitě považovat osvobození dvou amerických občanů ze
Severokorejského vězení. Prvním z nich byl misionář Kenneth Bae, který byl
v listopadu roku 2012 zatčen za údajný pokus o svržení severokorejské
vlády skrze své obchodní aktivity. V průběhu května v roce 2013 byl
poté odsouzen na 15 let a byl převezen do pracovního tábora. Matthew Todd
Miller byl severokorejským režimem shledán vinným poté, co zničil svá turistická
víza v naději, že získá zkušenosti ze severokorejského vězení. Miller byl odsouzen na 6 let tvrdých prací. (1)
Propuštění vězňů
severokorejského režimu se dá považovat za mimořádnou událost. Shovívavost
Severní Koreje je totiž velmi vzácná. Jen málo lidí zná okolnosti propuštění
těchto dvou mužů. Jedním z nich je Kun “Tony” Namkung. Tento záhadný
prostředník mezi Spojenými státy a KLDR má s vyjednáváním mezi těmito
státy již letité zkušenosti. Dá se říct, že je to klíčový muž v oblasti
vyjednávání se severokorejským režimem, a to hned pro několik zemí.
Zprostředkovává citlivé poradenství nejen pro Americké, ale i pro Japonské či
Jihokorejské úřady. Minulý měsíc při návštěvě Pchjongjangu dosti tvrdě a účinně
lobboval za propuštění amerických občanů. (2)
Celá věc je však
pro běžného člověka obestřena rouškou tajemství, když svědectví propuštěných
mužů jsou zatím velmi chabá. Bae po svém návratu do USA vyjádřil pouze vděčnost
z návratu do své domoviny, Miller zatím neposkytnul médiím žádná
prohlášení.
Novinka
z Jižní Koreje se týká tunelů,
které mají vést z KLDR. Jižní Korea v těchto dnech intenzivně
vyšetřuje zprávy o tunelech, které mají
sloužit, jako invazivní cesty na jih poloostrova. Tuto zprávu podal bývalý
generál. Ministerstvo obrany prohlásilo, že provedlo důkladné vyšetřování a
shledalo tvrzení bývalého dvouhvězdičkového generála Hahna Sung-chua za
nepodložené. Hahn však trvá na tom, že Severní Korea plánuje podzemní invazi.
To vyvolalo znepokojení jihokorejské veřejnosti a politiků, kteří požadují provést
důkladné šetření. Jihokorejským silám se v posledních měsících podařilo
lokalizovat čtyři tunely, které byly vyhloubeny pod demilitarizovanou zónou,
která odděluje obě země. Lze tedy s napětím očekávat, jak výzkumné práce
dopadnou. (3)
Abychom tedy
navázali na náš úvodní příspěvek, vraťme se zpět do roku 1953. Dá se říct, že
se bezprostředně po válce nic zásadního nezměnilo. KLDR zůstala dál pod vlivem
Sovětského svazu a podle toho také řídila svou politiku. Nepřestala brát svého
jižního souseda jako nepřátelskou zemi.
Tento postoj obhajovala tím, že jihokorejská vláda představovala
prostřednictvím své ideologie hrozbu severokorejskému lidu. Je tak připravena
se kdykoli bránit. Sama KLDR se ovšem považuje za nadřazenou vůči Korejské
republice.
Severní Korea se
nikdy netajila svým plánem sjednotit Korejský poloostrov. Nutno však
podotknout, že ke splnění tohoto cíle využívala nejrůznější metody. A to jak
legitimní, tak i nelegitimní. Pro ilustraci můžeme zmínit např. útok na Modrý
dům uskutečněný v roce 1968. Tento
neúspěšný pokus severokorejských zvláštních jednotek o vraždu jihokorejského
prezidenta Parka Čong-huea měl nastartovat revoluci. (4) Jako legitimní pokus o
sblížení obou korejských zemí lze považovat společné komuniké z roku 1972
podepsané jak KLDR, tak i Korejskou republikou. Komuniké obsahovalo tři
principy, které měly obě země dodržovat: 1. sjednocení dosažené nezávislými
snahami (bez zásahu vnějších mocností); 2. Sjednocení dosažené mírovými
snahami; a 3. národní jednota dosažená překonání rozdílností v ideologiích
a systémech. Toto úřední sdělení hrálo
podstatnou roli ve vývoji vztahů, ovšem nacházet společnou řeč se dařilo pouze
jeden rok. Posléze bylo učiněno ještě několikero vyjednávání, které až na
přelomu 80. a 90. let mělo určitý dopad na zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. (5)
Konec studené
války přinesl další mezník v oblasti sbližování obou států. Již v 80.
letech začala být v Jižní Koreji uplatňována tzv. severní politika, neboli
Nordpolitik. Tímto termínem se označuje forma diplomacie vedená vůči komunistickým
zemím za účelem zlepšení vztahů, ať už politického či ekonomického rázu. Prezident
Roh Tae-woo, který byl zvolen do prezidentského úřadu Jižní Koreje v 1988,
byl hlavním představitelem této politiky. Roh představil šestibodový plán,
který měl zmírnit čtyřicetiletou hořkou konfrontaci mezi Jižní Koreou a KLDR.
Na valném shromáždění OSN, které se konalo 18. října 1988, zahrnul do svého
projevu otázky týkající se míru, stability, pokroku a prosperity v celé
severovýchodní Asii. Rovněž navrhl nahradit mírovou smlouvu z roku 1953. (6)
Severní politika si mj. kladla za cíl povýšit Koreu do popředí mezinárodního
společenství.
Další kroky,
které měly vést ke zlepšení situace mezi oběma zeměmi, zahrnovaly v letech
1990 až 1992 sérii jednání o možném sjednocení. Výsledkem byl podpis a přijetí
několika dokumentů, což okomentoval i tehdejší severokorejský vůdce Kim Ir-sen,
když řekl: „nyní skončila éra konfrontace a začala éra kooperace, spolupráce,
výměny a ne-agrese“. (7) Platnost těchto dokumentů však nemělo dlouhého trvání.
Po smrti Kim Ir-sena nastal v KLDR několikaletý smutek a jeho nástupce Kim
Čong-il měl na starosti upevňování moci a řešení ekonomické situace ve
své zemi. Také proto se začal daleko více orientovat směrem k USA,
čímž prakticky vyloučil jakékoli dialogy s jižním sousedem. Hlavní roli
v tomto sehrály nejprve povodně, které v roce 1995 spláchly veškerou
úrodu a infrastrukturu, což následně vyvolalo hladomor, který v letech
1995-1998 zasadil severokorejskému režimu drtivou ránu. Podle odhadů zemřelo
v Severní Koreji 900 000 až 2,4 miliony obyvatel. (8)
Neochota
spolupracovat a nacházet společnou řeč tak nepramení jen z oboustranné averze
vůči ideologii, ale také z přírodních katastrof, potažmo hromadného
neštěstí.
Zdroje:
(1) North Korea frees detained US Citizen
Kenneth Bae and Matthew Miller [online] 8.10.2014 [cit. 2014-11-16 ] Dostupné
z: http://www.independent.co.uk/news/world/asia/north-korea-frees-detained-american-citizens-kenneth-bae-and-matthew-miller-9848989.html
(2) The
behind-the-scenes fixer who has North Korea’s ear Miller [online]. 9.11.2014
[cit. 2014-11-16 ] Dostupné z: http://www.independent.co.uk/news/world/asia/the-behindthescenes-fixer-who-has-north-koreas-ear-9850130.html
(3)
South Korea investigates reports of 'invasion tunnels' from North [online]. 28.10.2014
[cit. 2014-11-16] Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/asia/northkorea/11192736/South-Korea-investigates-reports-of-invasion-tunnels-from-North.html
(4) January 1968: Assassins Storm
Seoul; US Spyship Seized [online]. 24.1.2010 [cit. 2014-11-16] Dostupné z: http://www.koreatimes.co.kr/www/news/nation/2010/02/120_59604.html
(5)
BLINKA, Jan. Vztahy KLDR - Jižní Korea a KLDR - USA prizmatem stimulus-response
theory. str. 35 [online]. [cit. 2014-11-18] Dostupné z: https://is.muni.cz/th/257346/fss_m/Blinka_magisterska_prace_final.pdf
(6) Basic Goals and
Accomplishments. South Korea table of contents. [online]. [cit. 2014-11-18] Dostupné
z: http://countrystudies.us/south-korea/75.htm
(7) BLINKA, Jan. Vztahy KLDR - Jižní Korea a KLDR
- USA prizmatem stimulus-response theory. str. 37[online]. [cit. 2014-11-18]
Dostupné z: https://is.muni.cz/th/257346/fss_m/Blinka_magisterska_prace_final.pdf
(8) FAMINE IN NORTH KOREA: Causes
and Cures. [online]. [cit. 2014-11-18] Dostupné
z: http://www.iie.com/publications/wp/99-2.pdf
Žádné komentáře:
Okomentovat