čtvrtek 27. listopadu 2014

Vývoj politických vztahů od konce korejské války


Náš třetí příspěvek bychom rozdělili do dvou sekcí. První bude obsahovat aktuální události z Korejského poloostrova, ve druhé se podíváme na to, jak se po uzavření příměří v roce 1953 dál vyvíjely vztahy mezi oběma zeměmi.

Za nejdůležitější zprávu lze určitě považovat osvobození dvou amerických občanů ze Severokorejského vězení. Prvním z nich byl misionář Kenneth Bae, který byl v listopadu roku 2012 zatčen za údajný pokus o svržení severokorejské vlády skrze své obchodní aktivity. V průběhu května v roce 2013 byl poté odsouzen na 15 let a byl převezen do pracovního tábora. Matthew Todd Miller byl severokorejským režimem shledán vinným poté, co zničil svá turistická víza v naději, že získá zkušenosti ze severokorejského vězení.  Miller byl odsouzen na 6 let tvrdých prací. (1)

Propuštění vězňů severokorejského režimu se dá považovat za mimořádnou událost. Shovívavost Severní Koreje je totiž velmi vzácná. Jen málo lidí zná okolnosti propuštění těchto dvou mužů. Jedním z nich je Kun “Tony” Namkung. Tento záhadný prostředník mezi Spojenými státy a KLDR má s vyjednáváním mezi těmito státy již letité zkušenosti. Dá se říct, že je to klíčový muž v oblasti vyjednávání se severokorejským režimem, a to hned pro několik zemí. Zprostředkovává citlivé poradenství nejen pro Americké, ale i pro Japonské či Jihokorejské úřady. Minulý měsíc při návštěvě Pchjongjangu dosti tvrdě a účinně lobboval za propuštění amerických občanů. (2)

Celá věc je však pro běžného člověka obestřena rouškou tajemství, když svědectví propuštěných mužů jsou zatím velmi chabá. Bae po svém návratu do USA vyjádřil pouze vděčnost z návratu do své domoviny, Miller zatím neposkytnul médiím žádná prohlášení.

Novinka z Jižní Koreje se týká  tunelů, které mají vést z KLDR. Jižní Korea v těchto dnech intenzivně vyšetřuje  zprávy o tunelech, které mají sloužit, jako invazivní cesty na jih poloostrova. Tuto zprávu podal bývalý generál. Ministerstvo obrany prohlásilo, že provedlo důkladné vyšetřování a shledalo tvrzení bývalého dvouhvězdičkového generála Hahna Sung-chua za nepodložené. Hahn však trvá na tom, že Severní Korea plánuje podzemní invazi. To vyvolalo znepokojení jihokorejské veřejnosti a politiků, kteří požadují provést důkladné šetření. Jihokorejským silám se v posledních měsících podařilo lokalizovat čtyři tunely, které byly vyhloubeny pod demilitarizovanou zónou, která odděluje obě země. Lze tedy s napětím očekávat, jak výzkumné práce dopadnou. (3)

Abychom tedy navázali na náš úvodní příspěvek, vraťme se zpět do roku 1953. Dá se říct, že se bezprostředně po válce nic zásadního nezměnilo. KLDR zůstala dál pod vlivem Sovětského svazu a podle toho také řídila svou politiku. Nepřestala brát svého jižního souseda jako nepřátelskou zemi.  Tento postoj obhajovala tím, že jihokorejská vláda představovala prostřednictvím své ideologie hrozbu severokorejskému lidu. Je tak připravena se kdykoli bránit. Sama KLDR se ovšem považuje za nadřazenou vůči Korejské republice.

Severní Korea se nikdy netajila svým plánem sjednotit Korejský poloostrov. Nutno však podotknout, že ke splnění tohoto cíle využívala nejrůznější metody. A to jak legitimní, tak i nelegitimní. Pro ilustraci můžeme zmínit např. útok na Modrý dům uskutečněný v roce 1968.  Tento neúspěšný pokus severokorejských zvláštních jednotek o vraždu jihokorejského prezidenta Parka Čong-huea měl nastartovat revoluci. (4) Jako legitimní pokus o sblížení obou korejských zemí lze považovat společné komuniké z roku 1972 podepsané jak KLDR, tak i Korejskou republikou. Komuniké obsahovalo tři principy, které měly obě země dodržovat: 1. sjednocení dosažené nezávislými snahami (bez zásahu vnějších mocností); 2. Sjednocení dosažené mírovými snahami; a 3. národní jednota dosažená překonání rozdílností v ideologiích a systémech.  Toto úřední sdělení hrálo podstatnou roli ve vývoji vztahů, ovšem nacházet společnou řeč se dařilo pouze jeden rok. Posléze bylo učiněno ještě několikero vyjednávání, které až na přelomu 80. a 90. let mělo určitý dopad na zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. (5)

Konec studené války přinesl další mezník v oblasti sbližování obou států. Již v 80. letech začala být v Jižní Koreji uplatňována tzv. severní politika, neboli Nordpolitik. Tímto termínem se označuje forma diplomacie vedená vůči komunistickým zemím za účelem zlepšení vztahů, ať už politického či ekonomického rázu. Prezident Roh Tae-woo, který byl zvolen do prezidentského úřadu Jižní Koreje v 1988, byl hlavním představitelem této politiky. Roh představil šestibodový plán, který měl zmírnit čtyřicetiletou hořkou konfrontaci mezi Jižní Koreou a KLDR. Na valném shromáždění OSN, které se konalo 18. října 1988, zahrnul do svého projevu otázky týkající se míru, stability, pokroku a prosperity v celé severovýchodní Asii. Rovněž navrhl nahradit mírovou smlouvu z roku 1953. (6) Severní politika si mj. kladla za cíl povýšit Koreu do popředí mezinárodního společenství.

Další kroky, které měly vést ke zlepšení situace mezi oběma zeměmi, zahrnovaly v letech 1990 až 1992 sérii jednání o možném sjednocení. Výsledkem byl podpis a přijetí několika dokumentů, což okomentoval i tehdejší severokorejský vůdce Kim Ir-sen, když řekl: „nyní skončila éra konfrontace a začala éra kooperace, spolupráce, výměny a ne-agrese“. (7) Platnost těchto dokumentů však nemělo dlouhého trvání. Po smrti Kim Ir-sena nastal v KLDR několikaletý smutek a jeho nástupce Kim Čong-il měl na starosti upevňování moci a řešení ekonomické situace ve své zemi. Také proto se začal daleko více orientovat směrem k USA, čímž prakticky vyloučil jakékoli dialogy s jižním sousedem. Hlavní roli v tomto sehrály nejprve povodně, které v roce 1995 spláchly veškerou úrodu a infrastrukturu, což následně vyvolalo hladomor, který v letech 1995-1998 zasadil severokorejskému režimu drtivou ránu. Podle odhadů zemřelo v Severní Koreji 900 000 až 2,4 miliony obyvatel. (8)
Neochota spolupracovat a nacházet společnou řeč tak nepramení jen z oboustranné averze vůči ideologii, ale také z přírodních katastrof, potažmo hromadného neštěstí.

Zdroje:
(1) North Korea frees detained US Citizen Kenneth Bae and Matthew Miller [online] 8.10.2014 [cit. 2014-11-16 ] Dostupné z: http://www.independent.co.uk/news/world/asia/north-korea-frees-detained-american-citizens-kenneth-bae-and-matthew-miller-9848989.html
(2) The behind-the-scenes fixer who has North Korea’s ear Miller [online]. 9.11.2014 [cit. 2014-11-16 ] Dostupné z: http://www.independent.co.uk/news/world/asia/the-behindthescenes-fixer-who-has-north-koreas-ear-9850130.html
(3) South Korea investigates reports of 'invasion tunnels' from North [online]. 28.10.2014 [cit. 2014-11-16] Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/asia/northkorea/11192736/South-Korea-investigates-reports-of-invasion-tunnels-from-North.html
(4) January 1968: Assassins Storm Seoul; US Spyship Seized [online]. 24.1.2010 [cit. 2014-11-16] Dostupné z: http://www.koreatimes.co.kr/www/news/nation/2010/02/120_59604.html
(5) BLINKA, Jan. Vztahy KLDR - Jižní Korea a KLDR - USA prizmatem stimulus-response theory. str. 35 [online]. [cit. 2014-11-18] Dostupné z:  https://is.muni.cz/th/257346/fss_m/Blinka_magisterska_prace_final.pdf
(6) Basic Goals and Accomplishments. South Korea table of contents. [online]. [cit. 2014-11-18] Dostupné z: http://countrystudies.us/south-korea/75.htm
(7)  BLINKA, Jan. Vztahy KLDR - Jižní Korea a KLDR - USA prizmatem stimulus-response theory. str. 37[online]. [cit. 2014-11-18] Dostupné z:  https://is.muni.cz/th/257346/fss_m/Blinka_magisterska_prace_final.pdf
(8) FAMINE IN NORTH KOREA: Causes and Cures. [online]. [cit. 2014-11-18]  Dostupné z: http://www.iie.com/publications/wp/99-2.pdf

Žádné komentáře:

Okomentovat