V naší druhé analýze se zaměříme na vývoj Korejské republiky
a Korejské lidově demokratické republiky po nastolení příměří v roce 1953.
Po skončení války byla ekonomická situace jak Jižní tak
Severní Koreje v troskách. Hospodářství bylo naprosto zničené, oba státy trpěly
nedostatkem pracovních sil, kapitálu a technologie. Ovšem každá z nich se
vydala rozdílnou cestou. Zatímco sever se pod taktovkou komunistického vůdce
Kim Ir-sena vydal cestou socialismu a plánovaného hospodářství, Jižní Korea šla
hlavně díky pomoci USA cestou opačnou, čímž byl kapitalismus. (1)
Jižní Korea se po konci války spoléhala hlavně na zahraniční
pomoc a na rozsáhlé finanční injekce, zejména tedy z USA. Zpočátku byla hlavně
agrární zemí, kdy dvě třetiny obyvatel pracovalo v zemědělství. Průmysl byl
velice slabý a 78% obyvatel bylo negramotných. Díky reformám zahájených v 50.
letech ovšem země začala pomalu růst. Negramotnost se snížila, země se začala
industrializovat a zaměřovala se více na export. Koncem 60. let již patřila
Jižní Korea mezi státy s nejrychlejším hospodářským růstem světa. V 70. letech
došlo k hospodářskému útlumu – země začala ztrácet konkurenceschopnost
v oblastech na nekvalifikovanou lidskou práci – kdy se produkce přesouvala
do zemí s levnější pracovní silou. Koncem 70. let ovšem došlo k liberalizaci
trhu a země se začala orientovat na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Největší
boom nastal v 80. letech, kdy Jižní Korea dosahovala dvojciferného hospodářského
růstu. Hnací silou ekonomiky se stal hlavně elektronický a automobilový průmysl
(Samsung, Hyundai). Díky těmto skutečnostem se Jižní Korea stala ekonomickým
tygrem Asie a nyní patří mezi nejvyspělejší země světa. (1)
Severní Korea, naopak od svého jižního souseda, se stala
silně autoritářskou a centralizovanou zemí s prvky stalinistického
diktátorství, kdy stát má pod kontrolou veškerou produkci a vláda určuje
priority na jednotlivé ekonomické období. První prioritou byl plán poválečné
rekonstrukce a vývoj těžkého průmyslu. V další etapě se Severní Korea zaměřila
na zlepšování infrastruktury a později také zemědělství. Ovšem veškeré údaje,
které máme o této totalitní zemi k dispozici, pocházejí přímo z oficiálních
statistik kontrolované severokorejskou vládou a lze je tudíž považovat za
přehnané a značně nadhodnocené. Země se v minulosti spoléhala na zahraniční
pomoc hlavně spojenců ze SSSR a zemí východního bloku, ovšem po zhroucení
komunistických režimů v 90. letech jí zůstal jediný spojenec, a tím je Čína.
Severní Korea si v 90. letech prošla potravinovou krizí. Díky neefektivnímu
zemědělství postihl tuto zemi hladomor, který se podařilo odvrátit až díky
masivní humanitární pomoci okolních států. Velká část výdajů směřuje do armády,
a sektory jako zdravotnictví, školství a jiné sektory jsou totálně zanedbané.
(2)
Od rozdělení Korejského poloostrova uběhlo 60 let, a za tu
dobu se z Jižní Koreje stala vyspělá země, jejíž HDP na obyvatele v roce 2013
činilo 25 977 USD. (3) Severní Korea se naopak, bez ekonomických reforem a
změny politického systému, bude nadále řadit mezi zaostalé země. (4)
 |
| Zdroj: http://www.mindwatch.com/2013/10/korea-torments-teachers.html |
(1) HERCLOVÁ,
Zdeňka. Hospodářský vývoj Jižní Koreje v 80. letech. Praha, 1991. 24 s.
(2) YOUNG,
IckLew. North Korea. EncyclopaediaBritannica [online]. 25.3.2014 [cit.
2014-10-25]. Dostupné
z:http://www.britannica.com/EBchecked/topic/322222/North-Korea/280871/Finance-and-other-services
(3) GDP per
capita. TheWorld Bank: Data [online]. [cit. 2014-10-25]. Dostupné
z:http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD/countries/KR?display=graph
(4) Korea
(Severní - KLDR): Ekonomická charakteristika země. BusinessInfo.cz [online].
2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné
z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/korea-severni-kldr-ekonomicka-charakteristika-zeme-18367.html#sec2 
Žádné komentáře:
Okomentovat