Vztahy mezi KLDR a Jižní Koreou v novém tisíciletí

V naší dnešní zprávě se podíváme na to, jak se vztahy těchto dvou zemí vyvíjely od nástupu nového milénia.

Už v roce 2000 proběhl korejský summit, ve kterém se poprvé v historii setkali oba nejvyšší představitelé obou korejských států. Tento summit se dá označit za největší snahu o kooperaci v historii obou zemí. Jeho začátek se datuje k 13. červnu, kdy Kim Čong-il přijal v Pchjongjangu svého jihokorejského protějška. (1) Výsledkem tohoto setkání byla tzv. South-North Joint Declaration podepsána 15. června. Obsahovala pět bodů, ve kterých se státy zavazovaly spolupracovat na znovusjednocení poloostrova či zvýšit oboustrannou důvěru pomocí ekonomického rozvoje a spolupráce. (2) Po summitu nastalo jisté období spolupráce, zejména té ekonomické, o čemž svědčí rozvoj průmyslového komplexu Kesong, o kterém jsme psali v minulé analýze. Je však nutné zmínit, že KLDR nepřestala vojensky provokovat. Severokorejské lodě několikrát vpluly do sporných vod, ovšem za výraznější vojenský konflikt se to považovat nedá.

Po nástupu nového jihokorejského prezidenta Roh Moo-hyuna do úřadu vznikl další program s názvem Peace and Prosperity Policy, ve kterém se kladl důraz zejména na udržování míru na Korejském poloostrově a rovněž přikládal velkou váhu omezení jaderného programu KLDR mírovou cestou. (3) V dalších letech poté proběhlo několik jednání, ze kterých vzešly dohody o prevenci námořních střetů, které však ztroskotaly v okamžiku, kdy Severní Korea odpálila testovací raketu Taepodong - 2 a posléze provedla i první jaderný test. (4)

Mezi lety 2006 a 2010 proběhlo několik dalších rozhovorů, z nichž vzešly už dokonce i akční plány na hospodářský růst obou zemí. Netrvalo to však dlouho a tyto plány vzaly za své. V nedávné historii vztahů mezi oběma korejskými státy je milníkem 26. březen 2010. Nedaleko námořní hranice oddělující oba státy se potopila jihokorejská válečná loď Čchonan. Zpočátku prezident I Mjong-bak zůstával chladným a vyžádal si důkladné mezinárodní vyšetření, ovšem už od začátku vše dávalo tušit, že za utonutí 46 lidí na palubě může KLDR. To se také potvrdilo. (5) Samozřejmě reakce na sebe nedala dlouho čekat. Uvalení sankcí, zastavení mezikorejské spolupráce atd. Severokorejský vůdce Kim Čong-il tak musel nacházet spojence v Číně, kde měl vždy dveře otevřené. V té době také musel řešit to, jak předá moc svému synovi, aby jediná komunistická dynastie na světě mohla pokračovat dál. (6)

Po smrti Kim Čong-ila se jeho syn Kim Čong-un stal skutečně jeho nástupcem, když 29. prosince 2011 převzal post prezidenta KLDR. Přibližně o rok později se také změnila hlava státu Jihokorejské republiky. Prezidenta  IMjong-baka vystřídala Park Geyn-hye, dcera bývalého prezidenta Park Chung-heea a také první žena na postu prezidenta Jižní Koreje. Oba nejvyšší představitelé vyjádřili ochotu ke vzájemnému setkání, pokud by to pomohlo vzájemným vztahům. (7)

Celkově se vztahy mezi oběma zeměmi dají vyjádřit tak, že pokud Jižní Korea nabídne vstřícné gesto vůči svému severnímu sousedovi, KLDR v podstatě oplácí stejně. Naproti tomu, pokud Severní Korea zahájí jakoukoli formu provokace, Soul začne odpovídat restriktivní či dokonce konfrontační politikou. Zdá se, že dokud budou tyto země pokračovat v nastoleném trendu, situace na Korejském poloostrově se zásadním způsobem zlepšovat nebude.

Zdroje:

(1)   Korejský summit je u konce. [online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/korejsky-summit-je-u-konce-d0d-/zahranicni.aspx?c=A000615170700zahranicni_itu

(2)  Peace Agreements Digital Collection. [online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné z: http://www.usip.org/sites/default/files/file/resources/collections/peace_agreements/n_skorea06152000.pdf

(3)  South-North Korean Relations Under The Roh Moo-Hyun Goverment. [online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné z: http://www.icks.org/publication/pdf_2006_s/2_Kim.pdf

(4)  North Korea Test-Fires Several Missiles. [online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2006/07/04/world/asia/04cnd-korea.html?_r=0

(5)  'North Korean torpedo' sank South's navy ship – report. [online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné z: http://www.bbc.co.uk/news/10129703

(6)  Severní Korea: Koncentrační tábor, který nechce nikdo osvobodit. [online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné z: http://www.dokumenty-iir.cz/MP/MPArchive/2010/MP06_10.pdf

(7)  Park Geun-hye becomes South Korea's first female president. [online]. [cit. 2014-12-08]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/2013/02/24/world/asia/south-korea-female-president/

Spolupráce Severní a Jižní Koreje v průmyslové zóně Kesong

V této čtvrté analýze se podíváme, jak funguje spolupráce těchto odlišných zemí v průmyslovém komplexu Kesong.

Od konce korejské války se obě země snaží o znovusjednocení obou států. Náklady na sjednocení by však byly obrovské. Dobrým příkladem znovusjednocení zemí, které byly několik desítek let v různé geopolitické sféře, je Německo. Ovšem zde je několik důležitých rozdílů. Německá spolková republika a Německá demokratická republika nikdy spolu nebyly ve válečném stavu, obě země byly bohatší a jejich obyvatelé byli více v kontaktu. I přes tyto výhody se sjednocení Německa neobešlo bez obtíží a i dnes, po 25 letech, jsou vidět rozdíly mezi bývalou NSR a NDR. Proto je pravděpodobné, že sjednocení Korejského poloostrova by bylo daleko složitější a nákladnější. Již dnes ale obě země částečně spolupracují a to díky průmyslovému komplexu Kesong. (1)

zdroj: http://www.bbc.com/news/business-22011178

Kesong je město v Severní Koreji ležící asi 70 km severozápadně od hlavního města Jižní Koreje Soulu. Město bylo během korejské války zabráno komunistickou armádou a v roce 1951 bylo vybráno jako místo prvních rozhovorů mezi zeměmi. Po válce zůstal Kesong v Severní Koreji. V tomto městě se nachází průmyslový komplex, který je jeden ze symbolů mezikorejské spolupráce. Komplex vznikl díky postupnému zlepšování vztahů mezi oběma zeměmi v 90. letech. (2) Výstavbu tohoto komplexu financovaly zejména firmy z Jižní Koreje, jako např. Hyundai Asan či Korea Land Corporation. Během několika let se zde usídlilo několik jihokorejských firem podnikajících převážně v textilním, chemickém či elektronickém průmyslu. (3) Vyrábí se zde levné spotřební zboží (kuchyňské nádobí, oblečení, hodinky aj.) (4), které díky levné pracovní síle může konkurovat výrobkům z Číny. Továrny zde zaměstnávají desetitisíce severokorejských dělníků a pouze pár stovek Jihokorejců. Tato spolupráce je prospěšná pro obě strany. Jižní Korea poskytuje tomuto komplexu své znalosti a zkušenosti a samozřejmě finance. Naopak ze Severní Koreje putuje levná pracovní síla. Díky této spolupráci získává KLDR nezanedbatelné částky do rozpočtu. Bohužel tato spolupráce je vrtkavá a hodně záleží na aktuálním politickém dění na poloostrově. (3)

zdroj:http://zahranicni.ihned.cz/c1-59622550-kesong-prumyslova-zona-kldr

Poslední vážnější krize vznikla na počátku dubna 2013. Kvůli vzrůstajícímu napětí mezi oběma státy a novým sankcím uvalených Organizací spojených národů se severokorejský režim rozhodl uzavřít společné hranice a tím i celý komplex. Severní Korea znemožnila vjezd nákladních automobilů do areálu, žádný z více jak 50 tisících severokorejských dělníků nepřišel do práce a přes 800 jihokorejských pracovníků zůstalo uvězněno v komplexu. I když bylo manažerům umožněno komplex opustit, využila toho pouze polovina a zbytek zůstala. Zbytek manažerů komplex opustil až po několika dnech. (5) Po několika měsících vyjednávání obě země dosáhly nové dohody a Kesong se mohl pomalu znovu otevřít. Díky uzavřené dohodě se již nyní mohou pomalu jednotliví manažeři firem vrátit do komplexu, aby si odvezli své zboží a provedli kontrolu zařízení. Reálně totiž hrozilo, že pokud nebude dohoda rychle uzavřena, mnoho firem by opustilo komplex nadobro. Zóna byla oficiálně otevřena v září 2013. (6)

Zdroje:

(1)HOARE, Jim. Politika sbližování s KLDR v letech 1998–2008. Mezinárodní politika. 2010, XXXIV, č. 6, s. 12-14

(2) Kaesŏng. EncyclopediaBritannica [online]. 18.7.2013 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z:http://www.britannica.com/EBchecked/topic/309518/Kaesong

(3) Q&A: KaesongIndustrialComplex. BBC: News Business [online]. 3.4.2013 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/business-22011178

(4) Koreas end Kaesongestatetalkswithoutprogress. BBC: News [online]. 21.10.2010 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/8471646.stm

(5) North Korea blocksSouthworkersfromKaesongzone. BBC: NewsAsia [online]. 3.4.2013 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-asia-22011207

(6)Kaesongtalks: North and South Korea reachagreement. BBC: NewsAsia [online]. 7.6.2013 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world-asia-23208617

Vývoj politických vztahů od konce korejské války

Náš třetí příspěvek bychom rozdělili do dvou sekcí. První bude obsahovat aktuální události z Korejského poloostrova, ve druhé se podíváme na to, jak se po uzavření příměří v roce 1953 dál vyvíjely vztahy mezi oběma zeměmi.

Za nejdůležitější zprávu lze určitě považovat osvobození dvou amerických občanů ze Severokorejského vězení. Prvním z nich byl misionář Kenneth Bae, který byl v listopadu roku 2012 zatčen za údajný pokus o svržení severokorejské vlády skrze své obchodní aktivity. V průběhu května v roce 2013 byl poté odsouzen na 15 let a byl převezen do pracovního tábora. Matthew Todd Miller byl severokorejským režimem shledán vinným poté, co zničil svá turistická víza v naději, že získá zkušenosti ze severokorejského vězení.  Miller byl odsouzen na 6 let tvrdých prací. (1)

Propuštění vězňů severokorejského režimu se dá považovat za mimořádnou událost. Shovívavost Severní Koreje je totiž velmi vzácná. Jen málo lidí zná okolnosti propuštění těchto dvou mužů. Jedním z nich je Kun “Tony” Namkung. Tento záhadný prostředník mezi Spojenými státy a KLDR má s vyjednáváním mezi těmito státy již letité zkušenosti. Dá se říct, že je to klíčový muž v oblasti vyjednávání se severokorejským režimem, a to hned pro několik zemí. Zprostředkovává citlivé poradenství nejen pro Americké, ale i pro Japonské či Jihokorejské úřady. Minulý měsíc při návštěvě Pchjongjangu dosti tvrdě a účinně lobboval za propuštění amerických občanů. (2)

Celá věc je však pro běžného člověka obestřena rouškou tajemství, když svědectví propuštěných mužů jsou zatím velmi chabá. Bae po svém návratu do USA vyjádřil pouze vděčnost z návratu do své domoviny, Miller zatím neposkytnul médiím žádná prohlášení.

Novinka z Jižní Koreje se týká  tunelů, které mají vést z KLDR. Jižní Korea v těchto dnech intenzivně vyšetřuje  zprávy o tunelech, které mají sloužit, jako invazivní cesty na jih poloostrova. Tuto zprávu podal bývalý generál. Ministerstvo obrany prohlásilo, že provedlo důkladné vyšetřování a shledalo tvrzení bývalého dvouhvězdičkového generála Hahna Sung-chua za nepodložené. Hahn však trvá na tom, že Severní Korea plánuje podzemní invazi. To vyvolalo znepokojení jihokorejské veřejnosti a politiků, kteří požadují provést důkladné šetření. Jihokorejským silám se v posledních měsících podařilo lokalizovat čtyři tunely, které byly vyhloubeny pod demilitarizovanou zónou, která odděluje obě země. Lze tedy s napětím očekávat, jak výzkumné práce dopadnou. (3)

Abychom tedy navázali na náš úvodní příspěvek, vraťme se zpět do roku 1953. Dá se říct, že se bezprostředně po válce nic zásadního nezměnilo. KLDR zůstala dál pod vlivem Sovětského svazu a podle toho také řídila svou politiku. Nepřestala brát svého jižního souseda jako nepřátelskou zemi.  Tento postoj obhajovala tím, že jihokorejská vláda představovala prostřednictvím své ideologie hrozbu severokorejskému lidu. Je tak připravena se kdykoli bránit. Sama KLDR se ovšem považuje za nadřazenou vůči Korejské republice.

Severní Korea se nikdy netajila svým plánem sjednotit Korejský poloostrov. Nutno však podotknout, že ke splnění tohoto cíle využívala nejrůznější metody. A to jak legitimní, tak i nelegitimní. Pro ilustraci můžeme zmínit např. útok na Modrý dům uskutečněný v roce 1968.  Tento neúspěšný pokus severokorejských zvláštních jednotek o vraždu jihokorejského prezidenta Parka Čong-huea měl nastartovat revoluci. (4) Jako legitimní pokus o sblížení obou korejských zemí lze považovat společné komuniké z roku 1972 podepsané jak KLDR, tak i Korejskou republikou. Komuniké obsahovalo tři principy, které měly obě země dodržovat: 1. sjednocení dosažené nezávislými snahami (bez zásahu vnějších mocností); 2. Sjednocení dosažené mírovými snahami; a 3. národní jednota dosažená překonání rozdílností v ideologiích a systémech.  Toto úřední sdělení hrálo podstatnou roli ve vývoji vztahů, ovšem nacházet společnou řeč se dařilo pouze jeden rok. Posléze bylo učiněno ještě několikero vyjednávání, které až na přelomu 80. a 90. let mělo určitý dopad na zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi. (5)

Konec studené války přinesl další mezník v oblasti sbližování obou států. Již v 80. letech začala být v Jižní Koreji uplatňována tzv. severní politika, neboli Nordpolitik. Tímto termínem se označuje forma diplomacie vedená vůči komunistickým zemím za účelem zlepšení vztahů, ať už politického či ekonomického rázu. Prezident Roh Tae-woo, který byl zvolen do prezidentského úřadu Jižní Koreje v 1988, byl hlavním představitelem této politiky. Roh představil šestibodový plán, který měl zmírnit čtyřicetiletou hořkou konfrontaci mezi Jižní Koreou a KLDR. Na valném shromáždění OSN, které se konalo 18. října 1988, zahrnul do svého projevu otázky týkající se míru, stability, pokroku a prosperity v celé severovýchodní Asii. Rovněž navrhl nahradit mírovou smlouvu z roku 1953. (6) Severní politika si mj. kladla za cíl povýšit Koreu do popředí mezinárodního společenství.

Další kroky, které měly vést ke zlepšení situace mezi oběma zeměmi, zahrnovaly v letech 1990 až 1992 sérii jednání o možném sjednocení. Výsledkem byl podpis a přijetí několika dokumentů, což okomentoval i tehdejší severokorejský vůdce Kim Ir-sen, když řekl: „nyní skončila éra konfrontace a začala éra kooperace, spolupráce, výměny a ne-agrese“. (7) Platnost těchto dokumentů však nemělo dlouhého trvání. Po smrti Kim Ir-sena nastal v KLDR několikaletý smutek a jeho nástupce Kim Čong-il měl na starosti upevňování moci a řešení ekonomické situace ve své zemi. Také proto se začal daleko více orientovat směrem k USA, čímž prakticky vyloučil jakékoli dialogy s jižním sousedem. Hlavní roli v tomto sehrály nejprve povodně, které v roce 1995 spláchly veškerou úrodu a infrastrukturu, což následně vyvolalo hladomor, který v letech 1995-1998 zasadil severokorejskému režimu drtivou ránu. Podle odhadů zemřelo v Severní Koreji 900 000 až 2,4 miliony obyvatel. (8)

Neochota spolupracovat a nacházet společnou řeč tak nepramení jen z oboustranné averze vůči ideologii, ale také z přírodních katastrof, potažmo hromadného neštěstí.

Zdroje:

(1) North Korea frees detained US Citizen Kenneth Bae and Matthew Miller [online] 8.10.2014 [cit. 2014-11-16 ] Dostupné z: http://www.independent.co.uk/news/world/asia/north-korea-frees-detained-american-citizens-kenneth-bae-and-matthew-miller-9848989.html

(2) The behind-the-scenes fixer who has North Korea’s ear Miller [online]. 9.11.2014 [cit. 2014-11-16 ] Dostupné z: http://www.independent.co.uk/news/world/asia/the-behindthescenes-fixer-who-has-north-koreas-ear-9850130.html

(3) South Korea investigates reports of 'invasion tunnels' from North [online]. 28.10.2014 [cit. 2014-11-16] Dostupné z: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/asia/northkorea/11192736/South-Korea-investigates-reports-of-invasion-tunnels-from-North.html

(4) January 1968: Assassins Storm Seoul; US Spyship Seized [online]. 24.1.2010 [cit. 2014-11-16] Dostupné z: http://www.koreatimes.co.kr/www/news/nation/2010/02/120_59604.html

(5) BLINKA, Jan. Vztahy KLDR - Jižní Korea a KLDR - USA prizmatem stimulus-response theory. str. 35 [online]. [cit. 2014-11-18] Dostupné z:  https://is.muni.cz/th/257346/fss_m/Blinka_magisterska_prace_final.pdf

(6) Basic Goals and Accomplishments. South Korea table of contents. [online]. [cit. 2014-11-18] Dostupné z: http://countrystudies.us/south-korea/75.htm

(7)  BLINKA, Jan. Vztahy KLDR - Jižní Korea a KLDR - USA prizmatem stimulus-response theory. str. 37[online]. [cit. 2014-11-18] Dostupné z:  https://is.muni.cz/th/257346/fss_m/Blinka_magisterska_prace_final.pdf

(8) FAMINE IN NORTH KOREA: Causes and Cures. [online]. [cit. 2014-11-18]  Dostupné z: http://www.iie.com/publications/wp/99-2.pdf

Hospodářský vývoj obou republik po korejské válce

V naší druhé analýze se zaměříme na vývoj Korejské republiky a Korejské lidově demokratické republiky po nastolení příměří v roce 1953.

Po skončení války byla ekonomická situace jak Jižní tak Severní Koreje v troskách. Hospodářství bylo naprosto zničené, oba státy trpěly nedostatkem pracovních sil, kapitálu a technologie. Ovšem každá z nich se vydala rozdílnou cestou. Zatímco sever se pod taktovkou komunistického vůdce Kim Ir-sena vydal cestou socialismu a plánovaného hospodářství, Jižní Korea šla hlavně díky pomoci USA cestou opačnou, čímž byl kapitalismus. (1)

Jižní Korea se po konci války spoléhala hlavně na zahraniční pomoc a na rozsáhlé finanční injekce, zejména tedy z USA. Zpočátku byla hlavně agrární zemí, kdy dvě třetiny obyvatel pracovalo v zemědělství. Průmysl byl velice slabý a 78% obyvatel bylo negramotných. Díky reformám zahájených v 50. letech ovšem země začala pomalu růst. Negramotnost se snížila, země se začala industrializovat a zaměřovala se více na export. Koncem 60. let již patřila Jižní Korea mezi státy s nejrychlejším hospodářským růstem světa. V 70. letech došlo k hospodářskému útlumu – země začala ztrácet konkurenceschopnost v oblastech na nekvalifikovanou lidskou práci – kdy se produkce přesouvala do zemí s levnější pracovní silou. Koncem 70. let ovšem došlo k liberalizaci trhu a země se začala orientovat na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Největší boom nastal v 80. letech, kdy Jižní Korea dosahovala dvojciferného hospodářského růstu. Hnací silou ekonomiky se stal hlavně elektronický a automobilový průmysl (Samsung, Hyundai). Díky těmto skutečnostem se Jižní Korea stala ekonomickým tygrem Asie a nyní patří mezi nejvyspělejší země světa. (1)

Severní Korea, naopak od svého jižního souseda, se stala silně autoritářskou a centralizovanou zemí s prvky stalinistického diktátorství, kdy stát má pod kontrolou veškerou produkci a vláda určuje priority na jednotlivé ekonomické období. První prioritou byl plán poválečné rekonstrukce a vývoj těžkého průmyslu. V další etapě se Severní Korea zaměřila na zlepšování infrastruktury a později také zemědělství. Ovšem veškeré údaje, které máme o této totalitní zemi k dispozici, pocházejí přímo z oficiálních statistik kontrolované severokorejskou vládou a lze je tudíž považovat za přehnané a značně nadhodnocené. Země se v minulosti spoléhala na zahraniční pomoc hlavně spojenců ze SSSR a zemí východního bloku, ovšem po zhroucení komunistických režimů v 90. letech jí zůstal jediný spojenec, a tím je Čína. Severní Korea si v 90. letech prošla potravinovou krizí. Díky neefektivnímu zemědělství postihl tuto zemi hladomor, který se podařilo odvrátit až díky masivní humanitární pomoci okolních států. Velká část výdajů směřuje do armády, a sektory jako zdravotnictví, školství a jiné sektory jsou totálně zanedbané. (2)

Od rozdělení Korejského poloostrova uběhlo 60 let, a za tu dobu se z Jižní Koreje stala vyspělá země, jejíž HDP na obyvatele v roce 2013 činilo 25 977 USD. (3) Severní Korea se naopak, bez ekonomických reforem a změny politického systému, bude nadále řadit mezi zaostalé země. (4)

Zdroj: http://www.mindwatch.com/2013/10/korea-torments-teachers.html

Zdroje:

(1)  HERCLOVÁ, Zdeňka. Hospodářský vývoj Jižní Koreje v 80. letech. Praha, 1991. 24 s.

(2)  YOUNG, IckLew. North Korea. EncyclopaediaBritannica [online]. 25.3.2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné z:http://www.britannica.com/EBchecked/topic/322222/North-Korea/280871/Finance-and-other-services

(3)  GDP per capita. TheWorld Bank: Data [online]. [cit. 2014-10-25]. Dostupné z:http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD/countries/KR?display=graph

(4) Korea (Severní - KLDR): Ekonomická charakteristika země. BusinessInfo.cz [online]. 2014 [cit. 2014-10-25]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/korea-severni-kldr-ekonomicka-charakteristika-zeme-18367.html#sec2 

Úvod do problematiky vztahů Severní a Jižní Koreje

V úvodním příspěvku bychom vám rádi představili Korejský poloostrov a seznámili vás s historickým kontextem rozdělení Severní a Jižní Koreje.

Pro začátek bychom zmínili základní data. Netřeba zmiňovat, že se Korejský poloostrov nachází ve východní Asii. Východní stranou je omýván Japonským mořem, ze západu pak Žlutým mořem a Korejským zálivem. Plocha představuje 219 140 km² a celý poloostrov se na jih od asijského kontinentu rozprostírá v délce přibližně 1100km. (1)

Situace, která nyní panuje na Korejském poloostrově, má celkem jasnou příčinu. A tou je rozdělení země po druhé světové válce. Korea se po jejím skončení měla stát samostatným státem, nicméně se tak nestalo.  V srpnu roku 1945 byla Korea osvobozena dvěma státy. Zatímco tu jižní část osvobodily Spojené státy, severní část byla osvobozena sovětskou armádou. To vedlo k rozdělení země podél 38. rovnoběžky, která představovala demarkační linii. Sovětský svaz s tímto souhlasil, ustanovit jednotnou prozatímní vládu se však nepodařilo. Sovětská strana nesouhlasila se svobodnými volbami a na severu země je zamítla. Na jihu země se v květnu roku 1948 volby uskutečnily a byla vyhlášena Korejská republika. Komunisté nicméně platnost voleb neuznali a sami vyhlásili Korejskou lidově demokratickou republiku. (2)

Na začátku roku 1949 přišel lídr severokorejské strany Kim Ir-sen za Stalinem s tím, že je třeba ovládnout jižní část poloostrova. Stalin se nejdříve obával nepřipravenosti severokorejské armády a také možného vstupu USA do tohoto konfliktu, v březnu roku 1950 však dal souhlas. Za časných ranních hodin 25. června 1950 severokorejská armáda překročila 38. rovnoběžku a zahájila dělostřeleckou palbu. (3) Hrozila již samotná kapitulace jihokorejské vlády. USA však zahájily vylodění pozemních sil, které podporovaly bombardéry. Tomuto kroku předcházelo zasedání Rady bezpečnosti OSN, na kterém byla Severní Korea označena za agresora. Bylo potřeba dobýt Soul, který byl již v té době obsazen. Postupně se podařilo zatlačit severokorejskou armádu zpět za 38. rovnoběžku. Severokorejský režim však definitivně poražen nebyl, neboť do konfliktu významnou měrou vstoupila Čína. Ta nasadila milion čínských dobrovolníků, což byla v podstatě čínská armáda. Stav ovládnutí Jižní Koreje se několikrát změnil. Hrozilo dokonce použití atomové bomby vůči Číně. Tak daleko to však nedošlo a v červnu roku 1951 se začalo vyjednávat o příměří. Jednání se táhla dva roky. Určitou roli v urychlení příměří hrála i smrt Josifa Stalina v březnu roku 1953. 27. července 1953 pak definitivně padlo uzavření příměří. Válka v Koreji si celkově vyžádala kolem 5 milionů obětí. (4)

Tento konflikt navždy změnil postoj většiny korejských občanů, a to na obou stranách. Obě země fungují na naprosto odlišném principu vlády, rovněž jaderný program Severní Koreje hraje podstatnou otázku. V minulosti se již sice několikrát hovořilo o sjednocení obou zemí, je však velice nepravděpodobné, že by k takovému činu mělo dojít v následujících letech.

Zdroj: http://www.tydeniky.cz/userdata/articles/1867/severni-jizni-korea-vlajka.jpg

Zdroje:

(1)KoreanPeninsula. World atlas. [online]. [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://www.worldatlas.com/webimage/countrys/asia/koreanpn.htm

(2)VESELÝ, Zdeněk. Dějiny mezinárodních vztahů. Zdeněk Veselý. 1. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007. 606 s. ISBN 9788073800185. Str. 387

(3)KoreanWar. EncyklopaediaBrittanica. [online]. [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/322419/Korean-War

(4)VESELÝ, Zdeněk. Dějiny mezinárodních vztahů. Zdeněk Veselý. 1. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007. 606 s. ISBN 9788073800185. Str. 389